pondělí 18. července 2016

Znovu Přístav

"Prosíme pár nových kousků, ty starší už jsou okoukané..." Před 3 týdny volali ze štábu, času se mi zdálo dost, tak jsem přislíbila. Jenže hned nato mě víc jak týden trápilo urputný motaniko, tentokrát asi ne od pana Meniéra, ale spíš od páteře. Nedalo se nic normálního dělat, zvracela jsem jak Alík a úspěšně zhubla pár těhotenských kil. Dorazilo mne rozvážení starších blech po příměstských táborech. Poté jsem odpadla s příšernou angínou. Musela přijet posila z rodiny, nebyla jsem schopná vylézt z postele. Na samotné šití zbyly zhruba 3 dny. Ten poslední jsem šila dlouho do noci nebo spíš do rána a přesto toho nebylo tolik, kolik jsem myslela, že stihnu. Hračky jsem nakonec vezla ráno osobně do Prahy, aby v den natáčení byly na stole filmařském.


Oprášila jsem starší střihy ptáčků a doplnila čepice.



Taky vzniklo nové zvižátko, psí slečna.




7 komentářů:

  1. Maruško, ty ptáčci jsou nádherní! Držím palce, ať už je dobře...

    OdpovědětVymazat
  2. No jó, vždyť my už tento týden zase začínáme točit. Tak se těším, až si to tam všechno prohlídnu!!! Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc jsem toho nestihla, ale začínám pracovat na mandragorách, aby jich bylo dost.

      Vymazat
    2. Maruško ptáček jsou krásní. A s motolicí od páteře mám taky pěkné zkušenosti a vím,že to člověka úplně vyřadí z provozu. Tak přeju motolicim zmar!

      Vymazat
    3. Andreo, a máš na to nějaký fígle, aby to povolilo? Cvičení, masáže? Trvá mi to vždycky tak 7-14 dní, což je náročné.

      Vymazat
    4. Maruško, jediný můj fígl je kamarádka fyzioterapeutka. Ale naštěstí mne to nikdy nedrželo tak dlouho, to musí být šílené. Mne tak maximálně 3 dny a i to mi přišlo k nevydržení.

      Vymazat
    5. Až Kačenka nastoupí do školky, budu mít konečně čas a příležitost dopřát si pořádnou rehabilitaci a víc pohybu. Tak si říkám, vydržet, vydržet! :)

      Vymazat