sobota 3. prosince 2016

V poklusu

Moc nestíhám a udržet v hlavě všechna přání, zákaznická i ta bleší, je v tuto chvíli lehce nad mé kapacity. Chtěla bych vyhovět všem přáním, což je nemožné, zvláště když zdraví neslouží. Pořád dumám, jak práci co nejšikovněji nastavit, aby mne to množství závazků nesemlelo. Tělo už to opět nedává a pan Meniér chodí na návštěvu každý den. Ale nevzdávám to.
V mezičase dobrých chvil vzniklo pár nových panenek a další ještě vzniknou, aby doputovaly včas pod stromeček. Za ty ukrutné čekací doby se omlouvám.

Tyhle dvě krásky jsou pro dvě malé sestry, proto je i jejich oblečení záměrně podobné.


Pro sourozence vznikly také dvě zvířátkové verze a na příští rok jich bude k výběru více.



Po dlouhé době i jedna skříňková panenka. Tyhle doplňkové drobnosti dělám moc ráda, ale jsou časově velmi velmi náročné, takže se do nich pouštím méně než bych chtěla.






Huněčí kabátky jsou parádní a užívám si jich.

Jeden jelen zlatoparohatý.


2 komentáře:

  1. Samá krása, úplně vidím ty děti, které tvoje hračky dostanou, jak s nimi hned ten večer budou usínat.
    Opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  2. Maruško, pod Vašima rukama vzniká taková jemná krása, která rozdává radost. Jste neuvěřitelná♥
    Ať ta návštěva nechodí tak často, přeji.
    Monika

    OdpovědětVymazat