pátek 14. července 2017

U babičky

U té druhé, v těsném podhůří Jizerek.
Vzpomínám si na učitele angličtiny na vejšce, jak nemohl pochopit, proč se v Čechách říká "jedeme k babičce" když se jede k oběma prarodičům, tedy i k dědovi.






První kroky vedou vždycky ke králíkům. To je území dědy.








Zahrádka je království babičky a je bohatě rozkvetlá až do pozdního podzimu.








Spaní na půdě a výlet na zámek. 


Frýdlant.




Krátké to bylo. Příště musíme na dýl, do hor.


P.S.  Naproti domku, kde prarodiče bydlí, stojí stará zájezdní hospoda, kde je tato cedulka. I když ten den vytrvale pršelo, během mé odpolední kávy se u ní zastavily postupně 3 auta, vždycky vyběhl zájemce s foťákem, vycvakl a jelo se dál :)

3 komentáře:

  1. ano, ano, na dýl :-) to mě potěšilo...na Frýdlantsko zdraví rodačka z Turnova, usazená kousek od Brna

    OdpovědětVymazat
  2. Presne na takove jsem jezdila prazdniny. No vidis, myslela jsem, ze uz takove babicky nejsou... S kralikama a tak :)

    OdpovědětVymazat